Po špatných zprávách obvykle přichází nějaká lepší

07.01.2016 05:39

Po včerejší společné schůzce komise životního prostředí, komise pro rozvoj obce a rady obce za účelem vyjádření se obce k záměru lihovaru zdvojnásobit výrobu musím být spokojena. Komise životního prostředí, které jsem předsedkyní, již před měsícem předložila své vážné připomínky s tím, že o navýšení výroby by se mělo jednat až poté, kdy lihovar dokáže plnit limity při výrobě v současnosti povolené. A po vypořádání všech připomínek. Sklidila jsem za toto na jednání zastupitelstva "svůj díl". Ale bylo to k něčemu dobré. Po schůzce s vedením lihovaru v rámci žádosti o prodloužení zkušebního provozu tří technologií, potom, co lihovar nebyl schopen obci doložit, na základě jakého povolení vyrábí, ani v prodlouženém zkušebním provozu nesplnit hlukové limity, i komise pro rozvoj obce revokovala své usnesení. Na krajský úřad tedy odejdou vážné připomínky k tomuto záměru. Když člověk mlčí, ničeho nedosáhne. Jsem potěšena, že mail, který jsem rozeslala po zmiňované schůzce všem přítomným, byl doceněn. Usvědčila jsem totiž z naprosté neznalosti p. Pšeničku z lihovaru, který tvrdil, že sušárna výpalků není výbušné prostředí. Nečetl totiž zřejmě nikdy provozní řád sušárny, který jsem já bohužel pro něj četla. A části týkající se možné havárie výbuchem jsem poslala účastníkům schůzky. Opět vás asi napadne, kde jsem sebrala provozní řád sušárny. Byl součástí žádosti o integrované povolení, tedy lihovar ho musel předložit k žádosti.